Evropské rafinérie vsadily na syntetická paliva

ABSTRACT: Complete decarbonisation of fuels by 2050: a must for car manufacturers. Some have been exerting to develop their own electric vehicles, others synthetic liquid fuels for their current engines.

Syntetická paliva mají hrát klíčovou roli především v letecké, námořní a nákladní dopravě. Podle generálního ředitele FuelsEurope Johna Coopera zmiňované sektory v současnosti nemají pro konvenční paliva technologickou alternativu, zatímco v automobilovém sektoru se předpokládá masivní přechod na elektromobilitu. Spalovací motory poháněné syntetickými, uhlíkově neutrálními palivy, jsou proto zásadní cestou, která by měla být ověřena. Ověření této cesty bude ale dosti nákladné, podle Coopera přijde až na 650 miliard eur.

ZACHRÁNÍ SPALOVACÍ MOTORY SYNTETICKÁ PALIVA?

Asociace očekává, že poté, co dojde v automobilovém sektoru k masivnímu přechodu na elektromobilitu, výrazně poklesne poptávka po produktech z ropy, zejména po kapalných palivech využívaných v dopravě. Syntetická paliva, tj. udržitelná paliva, která nejsou vyráběna z ropy a při jejichž výrobě a využití dochází k velmi nízkému, či úplně nulovému vzniku emisí CO₂, by se mohla pro rafinérie stát náhradním produktem, který by mohl udržet jejich výrobní kapacity. Nová nízkoemisní kapalná paliva by mohla také významně oddálit zánik spalovacích motorů, proto FuelsEurope výrazně tlačí na vedení EU, aby syntetická paliva začala brát vážně.

Organizace FuelsEurope se odvolává hlavně na nereálné regulace oxidu uhličitého – v číslech by to dle výpočtů znamenalo do roku 2035 nahradit celých 50 milionů vozů s konvenčními (tedy spalovacími) motory těmi s elektrickým pohonem. Takovýto „převrat“ prý není v takto krátkém časovém horizontu možný. A jelikož jde o peníze až v první řadě, argumentuje FuelsEurope také financemi. Díky syntetickým palivům by totiž nebylo nutné vyvíjet naráz takové množství nových technologií, což by drželo ceny vozů v rozumných mezích – na rozdíl od stále drahých elektrifikovaných vozů.
 

FuelsEurope je spolek, který sdružuje 40 společností vlastnících téměř 100 % rafinérií a více než 75 % maloobchodních prodejů pohonných hmot v EU. Členská základna zahrnuje společnosti, jako například Shell a BP. Ty se v souvislosti s klimatickými cíli EU letos zavázaly ke snížení emisí CO₂ ze svých aktivit na nulové hodnoty do roku 2050.

SYNTETICKÁ PALIVA JSOU ZATÍM DRAHÁ

Na syntetická paliva sází i největší evropská ropná a plynárenská společnost Shell. „Stanovili jsme si cíl snížit do roku 2050 uhlíkovou náročnost našich výrobků na polovinu. Protože pokud opravdu chcete měřit dopad, který máme na skleníkové plyny, musíte se podívat na stopu energie, kterou vkládáme do domovů nebo automobilů lidí nebo do světa. A musíme se ujistit, že energie, kterou prodáváme, má stále nižší uhlíkovou náročnost,“ vysvětlil v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung Ben van Beurden, generální ředitel Shellu. Cestou k tomu má být například zachytávání a ukládání uhlíku, výroba zeleného vodíku a z nich konverze syntetických paliv.

Podobné plány představila už i francouzská ropná a plynárenská společnost Total. Naopak Unipetrol, vlastník obou českých rafinerií, jehož 100 % akcií drží polská PKN Orlen, se zatím drží zpátky a situaci jen analyzuje.

Prognózy naznačují, že tato moderní alternativa k fosilním palivům by mohla být nejen ekologičtější, ale v dlouhodobém horizontu také finančně výhodnější. Současná výrobní cena je vysoká, ale při vytvoření větší výrobní kapacity a vyšší poptávky (případně i subvencí jinak využitých pro podporu elektromobility) by cena pro zákazníka mohla rychle spadnout na úroveň dnešních cen fosilních paliv. Zatím jsou ale tato paliva ve srovnání s těmi klasickými až čtyřikrát dražší.

Současné studie naznačují, že do roku 2030 lze dosáhnout čisté náklady na palivo v rozmezí 1,20 až 1,40 EUR za litr (bez spotřebních daní) a do roku 2050 by to mohlo být jen jedno euro. Skutečnost, že jsou kompatibilní s dnešní infrastrukturou a automobilovou technologií, jim dává výhodu oproti jiným alternativním pohonným jednotkám. A nevyžadují doplňující investice, jako například masivní výstavbu nabíjecích stanic pro elektroauta.

Řada automobilek však k novým palivům zůstává skeptická. Markus Schäffer, vedoucí pro výzkum a vývoj u Mercedesu, si to však nemyslí: „Přechod na syntetická paliva podle nás není v dohledné době proveditelný, proto se naše společnost soustředí na investice na poli elektromobility.“ Podle Schäffera je rovněž nepravděpodobné, že by nové technologie přišly jako první v automobilovém průmyslu. „Pokud se najdou čistší zdroje energie, zcela jistě se nejdříve dostanou k zákazníkům v leteckém průmyslu. Teprve poté – odhaduje se zpoždění zhruba 10 let – se taková technologie dostane do aut.“

PODAŘÍ SE UDRŽET SPALOVACÍ MOTORY?

Mazda se však vize syntetických paliv nehodlá vzdát – údajně pracuje na vývoji tzv. recyklovatelných kapalných paliv pocházejících z mikrořas. McLaren pracuje na svém ekologicky neutrálním palivu pro jejich ikonický 4,0l twin-turbo V8. A třeba takové Audi experimentuje se syntetickým benzinem a naftou už od roku 2018. Automobilky mají zkrátka velký zájem na tom, aby současnou technologii spalovacích motorů udržely při životě co nejdéle.

Na druhou stranu je překážkou pro rozvoj syntetických paliv především složitá a drahá výroba a neexistující výrobní kapacita. Jestli se to v budoucnu podaří změnit, je otázkou.