Reuters: USA varovaly evropské firmy před sankcemi kvůli plynu
Americké ministerstvo zahraničí tento měsíc varovalo evropské podniky, které podle něj pomáhají při výstavbě ruského plynovodu Nord Stream 2, že čelí hrozbě sankcí. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters. Končící administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle zdrojů připravuje konečný soubor opatření proti projektu Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa.

"Snažíme se informovat podniky o riziku (sankcí) a vyzýváme je, aby se stáhly dřív, než bude pozdě," uvedl zdroj z americké vlády. Ministerstvo zahraničí USA by podle něj mělo ve čtvrtek nebo v pátek zveřejnit zprávu o firmách, které podle něj pomáhají při realizaci projektu. Mezi tyto firmy podle zdroje patří například podniky, které poskytují pojištění nebo které pomáhají pokládat podmořské potrubí.
Od prosince po roční pauze pokračuje finální fáze dostavby plynovodu, který je hotový už z více než 90 procent. Projekt se předloni zastavil, když Spojené státy pohrozily sankcemi vůči podnikům spojeným s výstavbou plynovodu. Ruské ministerstvo zahraničí dnes podle agentury RIA uvedlo, že plynovod Nord Stream 2 bude dokončen i navzdory tlakům ze strany Spojených států.
Koncem roku 2019 se kvůli hrozbě amerických sankcí zastavily dokončovací práce na plynovodu u dánského ostrova Bornholm, odkud se stáhla dvě švýcarská plavidla, která potrubí pokládala. Ruský prezident Vladimir Putin už tehdy oznámil, že Rusko hodlá plynovod bez ohledu na sankce dokončit, a to nezávisle na zahraničních partnerech.
Trump předloni v prosinci podepsal zákon umožňující uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu. Důvodem byly podle něj obavy z nepřiměřeně rostoucího vlivu Ruska a energetické závislosti Evropy na ruských surovinách. Podle analytiků ale za rozhodnutím stála i snaha Spojených států prosadit se na evropském trhu se zemním plynem.
Projekt Nord Stream 2 vede ruská plynárenská společnost Gazprom, v níž má hlavní slovo stát. Zhruba polovinu financí poskytly německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská společnost Shell, dále rakouská OMV a také francouzská Engie.
Plynovod v délce zhruba 1200 kilometrů má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.
související články
Ropa kvůli dopadům pandemie a slabší poptávce zlevňuje
Ceny ropy dnes klesají, vliv na ně má zejména pokračující nárůst počtu nakažených novým koronavirem a přetrvávající obavy z nízké poptávky. Výraznějšímu poklesu cen zabránila zpráva o výbuchu v Saúdské Arábii.
Sněmovna podpořila novelu proti nekalým prodejcům energií
Spotřebitelé by se měli dočkat lepší ochrany na trhu s energiemi. Přinést ji má vládní novela energetického zákona, která…
Výstavbou jaderného zdroje se bude ve středu zabývat i tripartita
Výstavbou nového jaderného zdroje v Dukovanech se ve středu ráno bude zabývat také tripartita. Odpoledne pak bude následovat…
Sokolovská uhelná kupuje obchodníka s elektřinou T-Watt
Sokolovská uhelná kupuje firmu obchodující s elektřinou T-Watt, která dřív patřila miliardáři Martinu Ulčákovi. Spojení…
Havlíček: Rozhodnutí o Dukovanech ve středu nepadne, tendr chceme
Finální rozhodnutí o podobě tendru na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny na středečním jednání předsedů sněmovních…
14. medzinárodná konferencia ENEF 2020
Příležitosti v dekarbonizované energetice
e-SALON
Komoditní data
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.