Státní energetická koncepce by mohla být schválena na podzim, řekl Hladík

Konkrétní měsíc, kdy by se dokumenty měly projednávat, Hladík neuvedl. "To pro nás není zásadní. Zásadní je, že firmy potřebují jistotu. Ty jsou zaměstnavatelé a vytváří hrubý domácí produkt," řekl Hladík.

Zamýšlené schválení strategií kritizovala řada subjektů, podle kterých povede ke zdražení energií či paliv. Hladík uvedl, že litr paliva by v roce 2027 až 2028 mohl kvůli koncepci zdražit přibližně o dvě až tři koruny. Vláda má ale podle něj v budoucnu možnost upravovat jejich cenotvorbu například snižováním spotřební daně. Nyní se benzin v Česku prodává v průměru za 37,49 Kč/l a nafta za 35,74 Kč/l, ukazují data společnosti CCS ze středy tohoto týdne.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po jednání vlády v červenci řekl, že se Česko pokusí v Evropské unii prosadit zrušení, nebo alespoň podstatné odložení začátku účinnosti systému emisních povolenek ETS 2. V něm by placení za emise skleníkových plynů podléhaly i silniční doprava nebo vytápění pro bydlení. Podle Stanjury by cenu povolenek zaplatily domácnosti a firmy, zároveň v systému nevidí žádný bonus pro českou ekonomiku. Vyjádřil také obavy z toho, že by systém povolenek mohl snížit konkurenceschopnost Evropské unie proti zbytku světa.

Premiér Petr Fiala (ODS) v červenci uvedl, že je třeba dokumenty opět prostudovat a eventuální nedostatky opravit. Některá média soubor dokumentů nazývají jako "český Green Deal", takové označení ale podle něj není správné. Pro vládu je podle něj také nepřijatelné, aby si dávala závazky vyšší, než si dává EU. Podle vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu pro pořad Otázky Václava Moravce byly v dokumentech udělány 'drobné formulační úpravy'.

Státní energetická koncepce je strategický dokument, který stanovuje budoucí cíle a priority státu v energetice. Pro státní správu je závazná, trhu má ukazovat vizi státu v energetice a výhled jednotlivých opatření a schémat podpor. Aktualizovaná verze počítá především s postupným navyšováním výroby elektřiny. Stát i přesto v koncepci deklaruje záměr o postupném odklonu od uhlí po roce 2030. Přechodným palivem by se místo něj měl stát plyn. Roli hlavního pilíře ve výrobě energie by však v budoucnu měly postupně převzít obnovitelné zdroje energie a jádro.

Vnitrostátní energeticko-klimatický plán v řadě oblastí na koncepci navazuje. Stát v plánu počítá s navýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě do roku 2030 na zhruba 30 procent. Jejich zastoupení by navíc mělo stoupat i v dopravě. Třetí dokument Politika ochrany klimatu formuluje vizi, cíle a postupnou transformaci ČR k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050.