Práce vědců ZČU výrazně zlevní využití vodíkových technologií k výrobě energie
Výzkumníci z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) přišli s novinkou, která může v budoucnu výrazně zlevnit využití vodíkových technologií pro získávání elektrické energie. K detekci vodíku se jim podařilo aplikovat "obyčejný" oxid mědi, který je nesrovnatelně levnější než běžně používané vzácné palladium. ČTK to dnes řekla mluvčí ZČU Andrea Čandová. Práce šesti vědců o přípravě senzorů získala nejvyšší možné hodnocení Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Vodíkové technologie se staly hitem posledních 20 let. "Výzkumníci po celém světě zdokonalují materiály, které slouží pro výrobu, skladování, přepravu i konečnou přeměnu vodíku na elektrickou energii. Funkční materiály jsou známé několik desítek let, vodíkový článek se užíval například už na lodích Apollo, nicméně poptávka po nových řešeních trvá," uvedla mluvčí.
Podle hlavního autora práce, fyzika Stanislava Haviara, obsahují často materiály, které fungují nejlépe, vzácné kovy, které jsou velice drahé nebo špatně dostupné. "Kdybychom si chtěli všichni pořídit vodíkové auto se současnými technologiemi, nebylo by to možné. Na Zemi totiž jednoduše není tolik platiny," uvedl Haviar. Fakulta se věnuje vývoji materiálů pro detekci vodíku, třeba čidel hlídajících jeho únik, která jsou důležitá pro bezpečný provoz všech částí vodíkové ekonomiky. Výzkumníci využili pro detekci běžný oxid mědi. "Musí být ale ve formě nanočástic o velikosti přibližně deset nanometrů. Připravili jsme je v našem unikátním magnetronovém agregačním zdroji," dodal vědec. Podařilo se jim podle něho úspěšně zkombinovat tenké vrstvy oxidu wolframu s nanočásticemi oxidu mědi a použít je jako senzor vodíku.
Velmi úspěšnou práci publikovali výzkumníci Fakulty aplikovaných věd ZČU v časopise International Journal of Hydrogen Energy (Mezinárodní časopis pro vodíkovou energii). "Ačkoliv jde o základní výzkum, poznatky vědců slibují dostupnější možnosti detekce vodíku v budoucnu," uvedla Čandová. Hodnotitelé oceněné práce se podle ní shodli na tom, že přístupy použité k přípravě materiálu jsou inovativní a přispívají k rozšíření znalostí v oboru. K tématu plzeňských vědců přispěli analýzami také kolegové z Univerzity Karlovy. Vědci ZČU už publikovali řadu prací, kde rozvíjí téma kombinaci nanočástic a tenkých vrstev pro detekci plynů.
Súvisiace články
Hradec a Pardubice přecházejí z uhlí na plyn. Investice v teplárně přesáhne 7 miliard
Jedna z největších investic do ekologizace českého teplárenství právě startuje. Elektrárny Opatovice ze skupiny EP Group vybraly d…
Gigafactory pro umělou inteligenci nemá být jediná. Česko chce získat i menší evropskou „továrnu“ za miliardu
Česko chce postavit jednu z pěti evropských takzvaných gigafactory pro umělou inteligenci, tedy velké datové centrum s desítkami t…
Země energeticky závislá na uhlí plánuje investice do CCS, pomůže jí na cestě k net zero?
Indie připravuje národní program na podporu technologií na zachytávání a ukládání uhlíku (CCS). Iniciativa by mohla nabídnout 50%…
Plánujú kogeneračné jednotky, tepelné čerpadlá, elektrokotol aj batériu. Nitra zmodernizuje vykurovanie
Nové zdroje na výrobu elektriny a tepla, napojenie na existujúcu infraštruktúru, ale aj nové rozvody tepla. Jeden z najväčších inv…
IEA: Předpokládaný vývoj výroby nízkouhlíkového vodíku do roku 2030 zpomaluje
Předpokládaný rozvoj projektů zaměřených na výrobu nízkoemisního vodíku do roku 2030 se snížil téměř o čtvrtinu. Tuto informaci pr…
Kalendár akcií
ERSCP 2025
Italsko-české Business Forum „Energy for the Future: Innovation for a Sustainable Transition“
Akumulace ve vyhlášce o připojení a v pravidlech trhu s elektřinou od 01.10.2025
Konference Energetika 2025: Jak udělat energetiku konkurenceschopnou?
ENERGY-HUB je moderná nezávislá platforma pre priebežné zdieľanie spravodajstva a analytických článkov z energetického sektora. V rámci nášho portfólia ponúkame monitoring českej, slovenskej aj zahraničnej tlače.