Analytici se neshodují, zda bude KHNP v Dukovanech ve finále opravdu stavět

Společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II) dnes odpoledne s KHNP podepsala finální smlouvy k výstavbě dvou jaderných bloků v Dukovanech. KHNP loni uspěla v jaderném tendru, vláda její nabídku upřednostnila před společnostmi EDF a Westinghouse. První nový dukovanský blok by měl být hotový v roce 2036.

Podle Bartoně může největší tuzemskou zakázku vůbec i přes podpis smlouvy zkomplikovat několik faktorů. Evropská komise v současnosti prošetřuje, zda nabídka KHNP nebyla nezákonně podpořena ze strany jihokorejské vlády, v Koreji byl tento týden zvolen nový prezident a směřování země se tak mohlo změnit oproti době, kdy mezi Koreou a ČR vznikaly dohody ohledně Dukovan, uvedl. Zakázku navíc bude i po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu stále řešit Krajský soud v Brně, podotkl.

Česku podle něj také vypršelo svolení Evropské unie, bez kterého nemůže stát na výstavbu uvolnit státní podporu. "Z uniklých informací víme, že v nabídce zůstávají i nedořešené technologické aspekty, ke kterým nemá nyní korejská strana technologii," dodal Bartoň. Vzhledem ke zmíněným aspektům považuje dnešní rozhodnutí podepsat smlouvu za velmi odvážné.

Tomčiak se naopak domnívá, že dohoda s KHNP se nakonec uskuteční podle podepsaných podmínek. "Ze strany české vlády je ochota v projektu pokračovat. Celá kauza vznikla kvůli žalobě EDF. Společnost samozřejmě může podat žalobu k soudu, ale ta není v zájmu ČR. Při takto velkých projektech se musí počítat i s právními nedostatky. Důležité je, aby se výstavba nezpozdila a aby neplánovaně nerostly náklady. Zároveň je pro českou energetiku důležité budovat další zdroje, a to nejenom výrobní, ale kupříkladu i na úschovu elektřiny," řekl ČTK.

Oba analytici se neshodnou ani v pohledu na nové politické směřování Jižní Koreje. Tomčiak uvedl, že nový jihokorejský prezident I Če-mjong neplánuje zásadní změny v nastavení ekonomického směřování země a je tak nepravděpodobné, že se bude snažit o změnu smlouvy o dodávce reaktorů. Podle Bartoně se ale v asijské zemi stal v uplynulých hodinách prezidentem člověk, který je proti expanzi tradičních jaderných elektráren po světě, a to i když je staví jihokorejské podniky. Navíc podle něj není jasné, zda s novým prezidentem státní korejská společnost KHNP stihla podpis konzultovat. Nový prezident je podle Bartoně také proti velkým jaderným elektrárnám a budoucnost vidí spíše v modulárních reaktorech.