Povodí Labe začalo s těžbou sedimentů z vypuštěné Labské přehrady v Krkonoších

Přehradu vodohospodáři začali vypouštět na začátku května. Aktuálně je hladina vody v přehradě na kótě 675,15 metru nad mořem, což je 3,5 metru pod úrovní stálého nadržení a 19 metrů pod korunou hráze. "Hladina již dál klesat nebude a po dobu těžby sedimentů se bude pohybovat rozpětí od 674 do 676 metrů nad mořem," uvedl Prokopec.

Stavbaři na dně přehrady nejprve začali bagry a další těžkou technikou hloubit v sedimentu odvodňovací strouhy. Voda obsažená ve splaveninách díky tomu rychleji odteče do meandrujícího Labe na dně přehrady. Lehčí sediment bez vody pak nákladní auta odvezou. Sedimenty stavební firma PAS Natura odtěží v úseku dlouhém asi 700 metrů od začátku vtoku Labe do přehrady po štěrkovou přepážku, a to na úroveň původního dna. Práce přijdou na 25,9 milionu korun bez daně z přidané hodnoty.

Usazování splavenin v přehradě je podle vodohospodářů přirozený proces. Důležitou roli má příčná štěrková přepážka, která snižuje rychlost proudění vody a omezuje vznik nánosů v hlubší části nádrže. Aby si přehrada uchovala plnou schopnost zadržovat povodňové průtoky, Povodí Labe sedimenty odstraňuje. Při předchozí těžbě splavenin v roce 2009 těžká technika z přehrady odvezla asi 40.000 metrů krychlových sedimentů.

Odtok z nádrže v těchto dnech činí necelý jeden metr krychlový za vteřinu. Při velké povodni v červenci 1997 přehradou protékalo 177 metrů krychlových vody za vteřinu.

Přehrada Labská byla postavena v letech 1910 až 1916. Podnětem k její stavbě byla katastrofální povodeň z července 1897. Přehrada je v úzkém labském údolí, kam stéká voda z okolních krkonošských kopců. Účelem přehrady je zachytit povodňovou vlnu a snížit její účinek, částečně ochránit území pod přehradou před povodní, zajistit minimální průtok v Labi pod nádrží a rekreace. Objem nádrže je 2,9 milionu metrů krychlových.