Ekologové: Úspory z rekultivací lomů po těžbě mají dostat obce, ne těžaři

Sukcesní rekultivace jsou plánovány i pro část lomu Vršany na Mostecku, kde se počítá s ukončením těžby kolem roku 2030. Ve Vršanech těží společnost Vršanská uhelná, která je součástí energetické skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače. Ekologové ve vyjádřeních pro ČTK uvedli, že se obávají toho, že si chce Tykač většinu ušetřených peněz ponechat pro sebe namísto investic do rozvoje regionu. Vyjádření skupiny Sev.en i Vršanské uhelné ČTK shání.

Podle Hnutí Duha umožňují sukcesní rekultivace vznik unikátních území z hlediska biodiverzity a ochrany přírody. Pokud se zpřístupní lidem, tak navíc zvýší turistickou atraktivitu území. A v neposlední řadě ušetří peníze.

"Tady je však kámen úrazu. Například ušetřené peníze z rekultivací lomu Československé armády měly jít okolním obcím, ale Pavel Tykač, který v něm těžil, si chce většinu nechat pro sebe. Měly by je ale dostat obce," sdělila mluvčí Hnutí Duha Evy Pernicové. Rozhodnutí o provedení sukcesních rekultivací ve Vršanech proto musí podle organizace předcházet jasná dohoda na tom, že peníze půjdou obcím a nezůstanou těžaři.

Podobný názor zastává i Greenpeace ČR. "Bohužel zatím vidíme, že se skupina Sev.en Pavla Tykače opět snaží najít řešení výhodné pro své zisky a ne pro region, ve kterém zbohatla," řekl vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jaroslav Bican. Přírodní obnova lomů na Mostecku je podle organizace v pořádku, nemá být ale způsobem, jak se těžební společnosti vyhnou odpovědnosti a ušetří peníze.

"Pokud díky levnější formě rekultivací ušetří, mají peníze na svůj rozvoj dostat obce, které po desetiletí trpěly nadměrným hlukem a prachem z těžby. Obnova zničeného území byla obyvatelům regionu přislíbena a je teď naprosto zásadní, aby skupina Sev.en dodržela svou část dohody," doplnil Bican.

Odborníci z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze nedávno v analýze hodnotili hlavní parametry od hydrologie, pedologie, botaniky a zoologie po krajinné plánování či historický odkaz této těžebně dosluhující lokality. ČZU o tom informovala v tiskové zprávě.

Podobně jako v jiných bývalých lomech se i ve Vršanech počítá s jezerem, které se bude samovolně napouštět. Část území má být ponechána přírodním procesům obnovy, v plánu je také zpřístupnění lokality veřejnosti. S ohledem na chystané ukončení těžby v následujících letech chtějí odborníci s předstihem iniciovat diskusi, do které by rádi zapojili co nejširší okruh uživatelů území.

Odborníci z ČZU uvádí, že plochy ponechané samovolnému vývoji bez technických rekultivací patří z hlediska ochrany přírody k nejcennějším částem posttěžební krajiny. Výzkum uskutečněný na Mostecku podle nich dlouhodobě potvrzuje jejich mimořádný význam pro biodiverzitu, včetně výskytu stovek vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Zároveň i naznačil, že tento přístup nachází stále větší podporu i u veřejnosti a dalších aktérů, kteří oceňují nejen přírodní hodnotu těchto území, ale i jejich potenciál pro rekreaci, vzdělávání a cestovní ruch.

Tato tvrzení podporuje i expertní stanovisko Akademie věd ČR (AV ČR) z minulého roku, jehož hlavním autorem je Jan Frouz z Biologického centra AV ČR. Vyplývá z něj, že krajinu lze po těžbě oživit za zlomek nákladů s využitím přírodních procesů. Přirozená rekultivace lomů a dolů navíc podporuje i výskyt mnoha vzácných a chráněných druhů, které na nerekultivovaných výsypkách nalézají útočiště. Většina postižených lokalit má podle analýzy velký potenciál, aby se obnovila samovolně a v přijatelném čase.