Belgický parlament zrušil kvůli Ukrajině odklon země od jaderné energetiky

Nové znění zákona odstraňuje všechny odkazy na postupné ukončení výroby jaderné energie v roce 2025 i zákaz výstavby nových jaderných reaktorů v Belgii a nabízí možnost prodloužit životnost těch stávajících. Text byl přijat velkou většinou 102 hlasů pro, osm poslanců bylo proti a 31 se zdrželo hlasování.

"Federální parlament otočil list za dvě desetiletí trvajícím patem a váháním a připravil půdu pro realistický a odolný energetický model," přivítal novinku belgický ministr energetiky Mathieu Bihet, který změny obhajoval. Poslance ujistil, že Belgie hodlá "znovu nastartovat inovativní odvětví", které pravděpodobně posílí její energetickou nezávislost a snahu o dekarbonizaci.

Už v polovině března se francouzská energetická společnost Engie dohodla s belgickým státem na prodloužení provozu dvou belgických jaderných reaktorů. Zařízení Tihange 3 na východě země a Doel 4 nedaleko Antverp budou fungovat dalších deset let. Reaktory zahájily provoz v roce 1985.

Belgie původně plánovala jadernou energetiku do letošního roku zcela opustit a spoléhat se více na zemní plyn. V důsledku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 ale plány přehodnotila.

Pro výstavbu nových reaktorů se poté rozhodlo i Nizozemsko, Švédsko, Polsko, Slovensko, Maďarsko, plánují to i Česko nebo Bulharsko. Velkým zastáncem jaderných elektráren je už tradičně Francie, která plánuje vybudovat nejméně šest nových reaktorů a prodloužit životnost těch starších.

Získávat energii znovu z jádra by chtěli i někteří němečtí politici. Například bavorský premiér Markus Söder žádá opětovné spuštění tří jaderných elektráren, které byly odpojeny předloni. O ukončení výroby elektrické energie z jádra v zemi rozhodla v květnu 2011 vláda kancléřky Angely Merkelové v reakci na havárii jaderné elektrárny v japonské Fukušimě. Merkelové konzervativní strana CDU, jejíž nynější šéf Friedrich Merz byl minulý týden zvolen Spolkovým sněmem novým kancléřem, to nyní považuje za chybu.