Analytici:Konec těžby černého uhlí v ČR bude mít na energetiku zanedbatelný vliv

"V energetice by dopad konce těžby černého uhlí v Česku měl být omezený až zanedbatelný, protože česká energetika je historicky postavená na hnědém uhlí," řekl analytik XTB Jiří Tyleček. Připomněl, že posledním velkým odběratelem byla v tuzemsku elektrárna Dětmarovice, která loni přešla na biomasu. Problémy by tak podle Tylečka mohly mít maximálně některé menší teplárny, ovšem i ty rychle přecházejí na alternativní paliva, případně mohou dočasně využít dovoz.

"Ale konec uhlí není překvapením a odběratelé se měli dostatek času připravit. Takže určitý lokální a dočasný dopad, včetně cenového, může být patrný, ale uhlí na trhu je stále dostatek," podotkl Tyleček.

Růst cen energií nehrozí ani podle manažera Finlord Borise Tomčiaka. Česko podle něj může v případě potřeby černé uhlí dovážet ze zahraničí. "Na evropském trhu se postupně snižuje spotřeba uhlí, takže produkce je aktuálně přebytková. Díky tomu ceny uhlí nerostou a aktuálně ani nehrozí zvyšování cen," řekl.

Ani podle analytika Bidli Petra Špirita nelze ukončení těžby černého uhlí hodnotit jako nějaký zásadní zlom v tuzemské energetice. Černé uhlí podle něj v současnosti tvoří už jen malou část českého energetického mixu a sloužilo hlavně průmyslu, nikoli k výrobě elektřiny. Jeho výpadek navíc lze v případě potřeby nahradit dovozem. "Konec OKD by se proto neměl výrazně projevit v cenách energií, které jsou ovlivňovány spíše cenami plynu, emisních povolenek a celkovou situací na evropském trhu," řekl Špirit.

Připomněl, že hlavním důvodem ukončení těžby je její ekonomická ztrátovost. "Hlubinná těžba je stále dražší a dlouhodobě neudržitelná. Rozhodnutí padlo v době, kdy těžba ještě nebyla ztrátová, aby se předešlo budoucím dotacím," podotkl Špirit.

Zatímco Česko těžbu černého uhlí ukončilo, Polsko v ní chce ještě řadu let pokračovat. To ale Špirita umožňuje zejména silná podpora ze strany státu. Uhlí má navíc podle něj v tamní energetice stále klíčovou roli.

Další obnovení těžby si analytici už příliš představit nedovedou. "Pravděpodobně by bylo možné v případě nějakého krizového scénáře, což by ale pravděpodobně s sebou muselo nést zrušení emisních povolenek, které jsou důležitým faktorem konce uhlí v Česku. Z pohledu energetické bezpečnosti je realističtější počítat s tím, že případné zbytkové potřeby černého uhlí a koksu budeme dál krýt importem," dodal Tyleček. Dovoz už bude výhodnější i podle Tomčiaka. "Provozně lze těžbu uhlí na území ČR obnovit, ale ekonomicky to už nebude dávat smysl. Ekologické limity jsou přísné a značně prodražují těžbu," dodal.

Černé uhlí se v Ostravě a okolí začalo těžit v 70. letech 18. století. Hlavní vlna uzavírání šachet byla v 90. letech minulého století. Poslední zůstal Důl ČSM na Karvinsku, odkud poslední vozík slavnostně vyvezou 4. února.