Pavel podepsal úpravu pravidel pro další navyšování obranných výdajů

V současnosti Česko vynakládá na obranu zhruba dvě procenta HDP, což je nejnižší možná zákonná hranice. Vláda předpokládá postupné navyšování obranných výdajů o 0,2 procentního bodu HDP. Do roku 2030 by měly dosáhnout zhruba tří procent HDP.

"K podobnému kroku v této chvíli přistoupilo 16 států Evropské unie," řekl už dříve k výjimce pro část obranných výdajů ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Existují podle něho tři základní nástroje a jejich kombinace, jak výdaje pokrýt. Jde podle něho o zvýšení rozpočtového schodku, zvýšení daní a škrty v jiných rozpočtových kapitolách. "Nejpravděpodobnější bude kombinace jednoho až dvou z těchto nástrojů," uvedl ministr.

Stanjura také zdůraznil, že i při započítání zvýšených výdajů na obranu nepřesáhne deficit státních rozpočtů v příštích letech tři procenta HDP, což je podle evropských pravidel hranice. Nehrozí podle něj ani dosažení dluhové brzdy, která je nastavena na celkové zadlužení 55 procent HDP. Loni činil dluh vládních institucí 43,3 procenta HDP.

Přestože je postupné zvyšování výdajů na obranu naplánováno na pět let, uvolnění výdajových pravidel bude platit o tři roky déle. Výjimka je podle Stanjury celkem osmiletá kvůli tomu, že veřejné finance budou potřebovat tři roky na adaptaci.

Předloha také umožní státním organizačním složkám, k nimž patří ministerstva, využívat dodavatelské úvěry poskytované na základě smluv o energetických službách k financování úsporných opatření na veřejných budovách, takzvané EPC projekty. Nyní tak mohou postupovat příspěvkové organizace zřizované ministerstvy, samotná ministerstva nikoli. Novela rovněž ruší systém centrální evidence dotací, jejich evidenci bude v rozpočtovém systému státní pokladny.