Analytici: Blackout ukázal citlivost energetické soustavy, nutné jsou investice

Dnes kolem poledne postihly velkou část České republiky rozsáhlé výpadky elektřiny. Bez proudu byly například části Prahy, Středočeského, Libereckého a Ústeckého kraje a také východ Čech. Podle provozovatele přenosové soustavy ČEPS výpadek postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich nyní opět funguje. Celkem je těchto rozvoden v Česku kolem 44.

Podle Jana Palaščáka ze společnosti Amper problémy vznikly zejména z mechanických příčin pádem vodiče. Naopak přetížení soustavy kvůli výrobě ze solárů je podle něj nepravděpodobné. Podle dat Amper Meteo vyráběly soláry přes dnešní dopoledne jen o málo více, než se čekalo, načež kolem poledne došlo kvůli oblačnosti na Moravě k výraznějšímu poklesu dodávek do sítě. "Naměřené hodnoty výroby z fotovoltaických elektráren tedy nebyly natolik mimořádné, aby vedly k tak výraznému rozkolísání přenosové soustavy," uvedl Palaščák. Odmítl přitom, že by šlo o klasický blackout.

Na zranitelnost centralizované sítě vůči náhlým technickým poruchám upozornil také energetický expert a portfolio manažer Wood & Company Václav Kůla. Nešlo totiž o nedostatek výkonu ani problémy s obnovitelnému zdroji, ale o technické problémy na přenosovém vedení. "Česká soustava je robustní, ale čelí rostoucím nárokům: stárnoucí vedení, přeshraniční výměny i proměnlivý charakter spotřeby kladou vyšší nároky na flexibilitu a řízení," řekl Kůla. Budoucnost sítě podle něj bude stát na digitalizaci, rychlejší adaptaci a aktivní roli všech účastníků trhu.

Dnešní rozsáhlý výpadek elektřiny ukázal podle investičního ředitele fondu ARETE Energy Transition Martina Pacovského citlivost energetické soustavy na výkyvy ve výrobě, spotřebě i distribuci elektřiny. "Letní měsíce sice působí klidněji, ale právě tato zdánlivá pohoda skrývá citlivou nerovnováhu mezi výrobou elektřiny a spotřebou. V létě totiž spotřeba vůbec není rovnoměrně rozložená. Zatímco některé domácnosti zejí prázdnotou, protože jejich obyvatelé odjeli na dovolenou, jiné jedou na plný výkon kvůli klimatizacím, bazénům nebo domácím kancelářím. Do toho vstupují i rozdíly ve výrobě. Fotovoltaické elektrárny mohou v létě dodávat do sítě velké přebytky, zatímco v zimě jejich výkon klesá klidně na desetinu," popsal Pacovský.

Dnešní události zatím nejsou podle Pacovského alarmující. Jde ale podle něj o silné upozornění, že je potřeba věnovat větší pozornost záložním zdrojům, flexibilnímu řízení sítí a důkladnějšímu plánování. Zdůraznil také nutnost investic do sítí.

Obchodní ředitel energetické skupiny UCED Václav Skoblík v souvislosti s tzv. blackoutem připomněl další plány na rozšiřování solárních a větrných elektráren, které podle něj jistotu spolehlivosti sítě v jejím současném stavu významně snižují. "Když si uvědomíme, že spotřeba ČR je v létě 5000 MW a soláry vyrábí 20.000 MW, něco zjevně nesedí," podotkl. Riziko výpadků elektřiny tak podle Skoblíka postupně stoupá. Jako klíčovou proto vidí vedle údržby technického stavu sítě také potřebu posilovat její odolnost - například pomocí lokálních zdrojů, bateriových úložišť nebo chytrého řízení spotřeby.

Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala je Česko na podobné situace připraveno, ať už pro předcházení blackoutu nebo jeho následné řešení. Prostor ke zlepšení ale podle něj stále je a vidí jej v dalších investicích do sítí.

Rozsáhlý výpadek proudu ukazuje podle Martina Hausenblase z Institutu Puls potřebu integrovaného středoevropského energetického trhu. "Díky přeshraničnímu proudění elektřiny by se síť stala odolnější. Česko má nejlepší pozici stát se evropským energetickým superkonektorem díky své poloze," uvedl. K tomu je podle Hauseblase potřeba investovat do přeshraničního vedení elektřiny.

Podle společnosti Electree výpadek ukázal zranitelnost soustavy v momentu, kdy selže kritická infrastruktura. Podle firmy by se při rozvoji soustavy měl klást důraz na inteligentní a flexibilní technologie v soustavě.