Studie ENA: Češi platí za energie méně, než je v Evropě obvyklé

Studie také upozorňuje na rozdíly ve struktuře cen energií mezi jednotlivými zeměmi. Mnohé státy ovlivňují regulovanou složku ceny prostřednictvím daní, odpouštěním poplatků za obnovitelné zdroje či jinými formami státní podpory. Kromě České republiky studie zahrnula Belgii, Dánsko, Francii, Itálii, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Slovensko, Španělsko a Británii.

V případě elektřiny české koncové ceny vycházejí podle ENA v roce 2025 zhruba pět procentních bodů pod průměrem sledovaných zemí. Loňský průměr byl o jeden procentní bod vyšší. Domácnosti s dvoutarifní spotřebou 3,5 megawatthodin ročně platí za elektřinu stále ceny mírně pod průměrem porovnávaných států. Nižší než v Česku jsou ceny například v Maďarsku, Slovensku či Francii, kde stát dotuje obchodní složku ceny, nebo v Nizozemsku, kde se odpouštějí některé poplatky a daně.

Maloodběratelé s dvoutarifní spotřebou kolem osmi megawatthodin za rok platí v Česku rovněž ceny pod evropský průměrem, a to zhruba o osm procentních bodů. I velkoodběratelé mají ceny spíše podprůměrné, ale u nich se výsledky výrazně liší podle individuálních kontraktů a strategie nákupu.

Podobně vycházejí v Česku ceny zemního plynu. Domácnosti topící plynem s roční spotřebou do 25 megawatthodin platí letos o 12 procentních bodů méně než průměr sledovaných zemí. Meziročně jde o zlepšení, loni byly české ceny deset procentních bodů pod průměrem. U ostatních kategorií odběratelů, včetně středního a velkoodběru, jsou ceny většinou výsledkem individuálních nabídek dodavatelů.

Studie ENA chce nabídnout alternativní pohled na ceny vůči Eurostatu, který zachycuje statistický průměr reálných cen. ENA vychází z přesných výpočtů na základě regulačních výměrů a ceníků.