Praha chce do vodohospodářství do roku 2031 investovat 35 miliard korun
Praha plánuje prostřednictvím své firmy Pražská vodohospodářská společnost (PVS) do roku 2031 investovat do vodohospodářské infrastruktury asi 35 miliard korun. Vyplývá to ze střednědobého plánu, který v pondělí schválili městští radní. Největšími investicemi bude stavba nové vodní linky Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) za 4,78 miliardy korun bez DPH, která má začít letos v říjnu.
"Plán potvrzuje trend, který jsme nastavili v tomto volebním období, tedy že významným způsobem zvyšujeme výdaje na obnovu vodohospodářské infrastruktury," uvedl náměstek primátora Michal Hroza (TOP 09). Dodal, že v delším horizontu se lepší kvalita sítě projeví menším počtem havárií, které způsobují dopravní potíže. Každoroční postupná obnova podle něj také snižuje ztráty pitné vody, které se v Praze aktuálně pohybují kolem 13 procent, což je v evropském srovnání dobrá hodnota.
Mezi investice v následujících pěti letech bude podle náměstka patřit kromě modernizace ÚČOV například obnovu Káranských řadů, projektová příprava vinohradského přivaděče a zvýšení kapacity vodojemu Kopanina, zvyšování kapacit menších čistíren na periferiích, instalace fotovoltaiky nebo zabezpečení vodohospodářského majetku.
PVS plánuje také obnovu či stavbu 328 kilometrů vodovodních řadů za 9,4 miliardy korun. Rekonstrukce kanalizačních stok mají stát asi 13,6 miliardy korun a investice do čistíren odpadních vod jsou plánovány na 7,7 miliardy korun.
Letos Praha prostřednictvím PVS plánuje investovat do rekonstrukcí a modernizace vodohospodářské infrastruktury 4,33 miliardy korun, meziročně zhruba stejně. Většinu peněz na investice získává PVS od Pražských vodovodů a kanalizací (PVK), které si infrastrukturu pronajímají a zajišťují distribuci vody v metropoli. Většinovým vlastníkem PVK je francouzská Veolia a menšinovým Praha. Firma má síť pronajatou do roku 2028, poté je v plánu odkup zbylého podílu ve společnosti městem, které by tak znovu získalo kontrolu nad vodárenstvím v metropoli.
Související články
Jadrové elektrárne na Ukrajine museli obmedziť výkon. Kyjev je často hodiny bez elektriny a vody
Ukrajina obvinila Rusko z rozsiahlych útokov na svoju energetickú infraštruktúru pred blížiacou sa zimou. Jadrové elektrárne v kra…
Nárast elektromobilov môže predražiť účty za elektrinu. Inteligentné nabíjanie však dokáže náklady znížiť
S prírastkom elektroáut na cestách treba myslieť aj na infraštruktúru pre riadené nabíjanie. Inak sa tlak na siete premietne do po…
Energetika si žádá nové zdroje i flexibilitu, ušetří miliardy, shodli se experti
Česká energetika bude v příštích letech potřebovat nejen nové elektrárny, ale také více flexibility. Jde o schopnosti ukládat elek…
Ukrajinské útoky způsobily rozsáhlé výpadky v dodávkách elektřiny na Krymu
Útoky, které v noci na dnešek ukrajinská armáda podnikla na Krymu, způsobily na poloostrově okupovaném Rusy rozsáhlé výpadky v dod…
Škoda JS se může zapojit do mezinárodního dodavatelského řetězce Westinghouse
Americká společnost Westinghouse Electric Company působící v jaderné energetice zadala plzeňským strojírnám Škoda JS výrobu zkušeb…
Kalendář akcí
PRO-ENERGY CON 2026
Obchodování s emisními povolenkami – EU ETS I a II
Vodárenská infrastruktura a její financování
Energetický management pro města a obce
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.