Český ministr průmyslu Havlíček označil návrhy změn systému ETS za nedostatečné

Evropská komise už v dubnu navrhla upravit takzvanou rezervu tržní stability (MSR), která reguluje nabídku povolenek na trhu. Nově by podle EK povolenky neměly být zneplatňovány v případě, že jich bude v rezervě více než 400 milionů. Místo toho by měly zůstat v rezervě jako zásoba do budoucna. Rada EU, která zastupuje členské státy, ve středu schválila úpravu, podle níž se povolenky nebudou rušit do roku 2030. Od roku 2031 by pak ale měly být v MSR zneplatňovány povolenky nad hranicí 800 milionů. Návrh podpořilo právě i Česko, i když původní návrh EK Praha považuje za lepší.

Kromě dubnového návrhu týkajícího se rezervy tržní stability přišla následně komise v červenci s celkovou revizí systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. V ní hovoří například o tom, že chce zachovat bezplatné přidělování povolenek i po roce 2030, nově ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování podpory předkládat a realizovat plány na snižování emisí.

"Každé drobné zlepšení vítáme. Nemůžeme říct, že drobné kroky, které redukují další růst cen energií, jsou principiálně špatně," řekl českým novinářkám v Bruselu Havlíček. "Principiálně špatně je něco úplně jiného, a sice, že si stále neuvědomujeme, že to nebude stačit," dodal český ministr. Je podle něj potřeba dělat všechno pro to, aby se podařilo snížit ceny energií v Evropě, nikoli aby jen rostly pomaleji.

Řešením současné situace by podle Havlíčka bylo odložit zavádění systému ETS 2 a zásadním způsobem přehodnotit systém ETS 1. Systém ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami, týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU. Systém ETS 2 má být zprovozněn po ročním odkladu v roce 2028 a měl by se týkat silniční dopravy či vytápění budov.

"Úplně ideální varianta by byla taková, že by se na určitou dobu přerušilo obchodování v rámci ETS 1, to znamená naprosto minimalizovat dopad na velké firmy," uvedl český ministr průmyslu. Podobný postoj jako Česko podle něj zastává deset až 13 zemí, je mezi nimi například Itálie, ale i státy střední a východní Evropy s výjimkou Německa.

Havlíčkův předchůdce v ministerské funkci a nynější poslanec STAN Lukáš Vlček ČTK řekl, že návrhy změn vnímá jako pozitivní krok pro český energeticky náročný průmysl. "Je nutné si uvědomit, že řada států má odlišnou pozici... Je tedy důležité, že došlo k dohodě," uvedl. "V kontextu daného tématu a rizika další energetické krize z důvodu velké závislosti Evropy na dovozu fosilních paliv ale vidím jako zásadní téma modernizaci evropské energetiky s cílem nižších cen energie a nižší závislosti na fosilních palivech," dodal. To podle něj znamená nejen významné investice do nízkoemisních zdrojů, ale i větší propojení evropských energetických soustav. "To téma je opravdu velmi těžké a finančně velmi náročné," uvedl Vlček.

Systém emisních povolenek ETS má motivovat firmy ke snižování emisí. Společnosti si musí kupovat povolenky za každou tunu CO2, kterou vypustí. Čím více emisí, tím mají vyšší náklady, a proto se jim vyplatí investovat do čistších technologií.

ETS je hlavním unijním nástrojem boje proti změně klimatu, není ale hlavní příčinou současného růstu cen energií v Evropě, poznamenala agentura Reuters. Změny, které nyní komise navrhuje, však reagují na požadavky některých vlád, právě včetně Česka, Itálie či Polska, které chtějí dopad ETS na ceny elektřiny zmírnit.

Podle údajů EU tvoří náklady ETS v průměru asi 11 procent z účtu za elektřinu v Evropě. Každý stát sedmadvacítky to má ale jinak, například v Polsku je to 24 procent vzhledem k dominantní roli uhelných elektráren v jeho energetickém mixu. V Česku jde o 20 procent, podobně vysoké procento má i Itálie.